Skandinávské detektivky jsou známé po celém světě, ale slyšeli jste o skutečném detektivním pátrání na Severu? Z jedné fotografie nebo jednoho dopisu se postupně rozvine spletitý příběh z historie. Novinářka Judita Matyášová se dlouhodobě věnuje dokumentaci osudů našich krajanů, kteří v první polovině 20. století vycestovali do Skandinávie. V rámci online diskuzí Martina Košanová a Judita Matyášová pozvou hosty, kteří vám přiblíží osudy krajanů v Dánsku, Švédsku a Norsku.

Série online diskuzí o pozapomenutých osudech našich krajanů za druhé světové války ve Skandinávii:

24. února (18.30 h – 20 h)
Z Plzně přes půl Evropy – I. část
Švédsko
Milan Grossman o sobě říká, že je obyčejný řidič z Plzně. Nikdy nestudoval historii, ale podařilo se mu vybádat tolik jako kdyby byl profesionál. Před deseti lety začal pátrat po životních osudech svého dědečka, Jakuba Grossmana. V roce 1939 odešel z rodné Ostravy do Polska, odtamtud putoval 5 500 kilometrů pěšky do Stockholmu, kde mu pomohla švédská hraběnka Amelie Posse-Brázdová. Sehnala peníze, aby mohl odjet do Francie a zapojil se do odboje. Milan Grossman vypátral desítky vzpomínek pamětníků po celém světě, kteří mu vyprávěli nejen o dědečkovi, ale také o záchranné akci ve Švédsku.

Moderuje Martina Košanová/ Host: badatel Milan Grossman, novinářka Judita Matyášová

10. března (18.30 h – 20 h)
Z Plzně přes půl Evropy – II. část
Švédsko
Milan Grossman putoval za historií svých předků 5 500 kilometrů pěšky z Plzně do Stockholmu, kde mu pomohla švédská hraběnka Amelie Posse-Brázdová. Pan Grossman sepsal o dědečkovi knihu a předloni začal natáčet dokumentární film se studenty Filmové akademie v Písku. Navštívili místa v Polsku, Estonsku, Litvě a Švédsku, která jsou spojená s příběhem Milanova dědečka.

Moderuje Martina Košanová / Hosté: Judita Matyášová, Milan Grossman, Kryštof Sýkora – režisér a kameraman, František Soukup – režisér a kameraman, František Kotačka – střih, studenti Filmové akademie M. Ondříčka v Písku

24. března (18.30 h – 20 h)
Pomoc ze Severu
Norsko
Slavného norského dobrodruha Fridtfjofa Nansena znal na počátku minulého století celý svět díky jeho expedicím na severní pól. Kromě toho byl známý jako zastánce lidí, kteří se kvůli válečnému konfliktu ocitli bez domova. Když v roce 1930 Nansen zemřel, tak jeho syn Odd pokračoval v pomoci druhým. Zajímal se o situaci ve střední Evropě a zorganizoval záchrannou akci pro téměř 300 dospělých a dětí z celého Československa. Jeho nadace Nansenhjelpen pomohla našim krajanům a našla pro ně rodiny v Norsku. Nordistka Eva Dohnálková vypátrala desítky příběhů zachráněných dětí a dospělých.

Moderuje Martina Košanová a Judita Matyášová / Host: nordistka Eva Dohnálková

14. dubna (18.30 h – 20 h)
Zachránce v Osvětimi
Norsko
Brněnský židovský lékař Leo Eitinger byl jedním z desítek lidí, kteří se dostali díky norské nadaci Nansenhjelpen z Protektorátu do bezpečí. Až do roku 1942 se skrýval v norských rodinách, v roce byl deportován do Osvětimi, kde pracoval jako táborový lékař. Jednoho dne ošetřoval mladíka z Rumunska a zachránil mu život. Mladík se jmenoval Elie Wiesel, po válce vydal řadu knihu o holokaustu, které vyšly po celém světě, v roce 1984 získal Nobelovu cenu za mír. Také Leo Eitinger se po roce 1945 proslavil, stal se z něj mezinárodně uznávaný psychiatr, který se specializoval na léčbu traumatu z druhé světové války. Nordistka Miluše Juříčkova přeložila knihu Magne Skjaeraasena Lékař pro život – Příběh Lea Eitingera (nakl. Doplněk, 2012) a řadu let se věnuje popularizaci odkazu tohoto významného lékaře.

Moderuje Martina Košanová a Judita Matyášová / Host: nordistka Miluše Juříčková

28. dubna (18.30 h – 20 h)
Viking v sukních
Švédsko
Novinářka Judita Matyášová představí dramatický příběh švédské hraběnky Amelie Posse-Brázdové, která se před první světovou válkou provdala za českého malíře Oskara Brázdu. Novomanželé žili v Itálii, kde byli v kontaktu s Tomášem Garrigue Masarykem a pomáhali legionářům. Ve 30. letech hraběnka začala psát články o situaci ve Střední Evropě a organizovala pomoc pro židovské uprchlíky a také odbojáře, kteří se chtěli dostat do Švédska. V roce 1938 musela narychlo opustit Československo, protože jí hrozilo nebezpečí. Ani ve Švédsku neustaly její snahy pomoci lidem v nesnázích. Po válce byla v kontaktu s Miladou Horákovou a podporovala její aktivity. Příběh švédské hraběnky napsala Eva Strömberg Krantz a v českém příkladu vyšla v roce 2011 pod názvem Amelie Posse-Brázdová – Život spjatý s Československem (nakl. Akropolis).

Moderuje Martina Košanová/ Host: novinářka Judita Matyášová

12. května (18.30 h – 20 h)
Setkání po 70 letech
Dánsko
Novinářka Judita Matyášová se specializuje na příběhy pamětníků z válečné doby. V roce 2010 objevila informace o skupině 80 českých židovských dětí, které odjely v prvních měsících války do Dánska. Děti bydlely v Dánsku v pěstounských rodinách, v roce 1943 uprchly do Švédska a jejich životní cesty se rozešly na mnoho let. Judita hledala tyto pamětníky po celém světě. Výsledkem detektivního pátrání je kniha Přátelství navzdory Hitlerovi (nakl. Mladá fronta, 2013).

Moderuje Martina Košanová/ Host: novinářka Judita Matyášová