Rekonstruovat život Oskara Bauma není jednoduché. Zřejmě nejrozsáhlejší popis Baumova života je obsažen v Tyflopedickém lexikonu od J. Smýkala. Ten však obsahuje celou řadu chyb. Běžně se uvádí, že Baum se narodil jako nejmladší ze šesti dětí, ale podle archivních materiálů v době svého narození měl pravděpodobně pouze čtyři sourozence. Podobné je to s informacemi o Baumově oslepnutí. Baum se narodil s poškozeným zrakem. Pravděpodobně trpěl odchlípením sítnice a v důsledku toho neviděl na jedno oko. Podle lexikonového hesla Baum úplně oslepl během úderu vojáka při rozhánění demonstrace. Tato informace je však pochybná. Mnohem pravděpodobnější je verze, která má národnostní podtext.
Podobně je to i s jinými zdroji. Například v Hovorech s Kafkou vkládá Gustav Janouch (2009: 139) Kafkovi do úst následující větu: „Žid Oskar Baum ztratil svůj zrak jako Němec, jako někdo, kým vlastně nikdy nebyl a co mu nikdy nebylo přiznáno. Snad je Oskar jen tragickým symbolem takzvaných německých Židů v Praze.“ Problém je v tom, zda je vůbec tato věta autentická a zda ji takto Kafka kdy vyslovil. Věta je rovněž zajímavá tím, jak z Baumova života zmizel jeho plzeňský původ a stal se z něho pražský, německy píšící Žid. Pro Baumův život je takové upozaďování typické a tato výstava se snaží o nápravu.
Text výstavy:
Pål Veiden, Tomáš Kobes
Koordinace projektu:
Tomáš Kobes
Grafický návrh a tvorba stránek:
Lucie Dynterová
Jazykové korektury:
Zuzana Holečková
Překlad anglické verze:
Skyland Václav Kobylak
Překlad německé verze:
Max Williams
Poděkování:
Židovské muzeum v Praze
Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
Andics, Hellmut. 1984. Das Österreichische Jahrhundert. Die Donaumonarchie 1804−1918. München: Molden Verlag.
Anonymous. 2017. Israelitisches Blinden-Institut Auf Der Hohen Warte Bei Wien: Gegründet 1870. Bericht Für Die Jahre 1878, 1879, 1880.
Baum, Oskar. 1924. „Josef Labor.“ Prager Presse.
Baum, Oskar. 1928. Der Weg des blinden Bruno. Neue Deutsche Erzähler. Berlin: Paul Franke.
Baum, Oskar. 1929. „Erinnerungen an Franz Kafka.“ Prager Presse.
Bernhardt, Tomáš. 2016. „Politický a společenský vývoj 1850−1873/1875.“ In Dějiny Plzně 2 1788−1918, edited by Karel Waska, s. 106–56. Plzeň: statutární město Plzeň.
Bernhardt, Tomáš and Anna Peřinová. 2016. „Politický a společenský vývoj 1873/1875−1914.“ In Dějiny Plzně 2 1788−1918, edited by Karel Waska, s. 158–276. Plzeň: statutární město Plzeň.
Brod, Max. 1931. „Poznámka o Oskaru Baumovi.“ In Oskar Baum. Soud Lásky – Osudná Láska, s. 53–58. Praha: Sfinx.
Brod, Max. 1979. Der Prager Kreis. 1. Aufl edition. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Frankl, Michal, Martina Niedhammer and Ines Koeltzsch. 2021. 2021 Contested Equality: Jews in the Bohemian Lands, 1861–1917. In Kateřina Čapková and Hillel J. Kieval (eds.) Prague and Beyond. Jews in the Bohemian Lands, s. 120−156. Philadelphia: University of Pennsylvania Press.
Hubka, Antonín. 1899. Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu. Knihovna Samostatnosti. Sbírka Poučných Spisů a Pojednání o Otázkách Časových, sv. 2. Praha. Tiskové a vydavatelské družstvo Samostatnosti.
Janouch, Gustav. 2009. Hovory s Kafkou: záznamy a vzpomínky. Praha: Torst.
Kiss, Desider. 1937. „The Jews of Eastern Europe.“ Foreign Affairs 15 (2): 330–39.
Krčmář, Luděk. 2016. „Náboženský život.“ In Dějiny města Plzně 2 1788-1918, edited by Karel Waska, s. 278–86. Plzeň: statutární město Plzeň.
Pawel, Ernst. 1984. The Nightmare of Reason: A Life of Franz Kafka. New York: Farrar, Straus and Giroux.
Pick, Otto. 1927. „O Oskaru Baumovi.“ In Oskar Baum. Pokus o život (Cesta slepcova), s. 167–72. Praha: Pokrok.
Schiebl, Jaroslav. 1911. Sčítání lidu v král. městě Plzni provedené dne 31. prosince 1910. Díl I. Výkon sčítací a jeho hlavní výsledky. Plzeň: Obec královského města Plzně.
Smýkal, Josef. 1998. Tyflopedický lexikon jmenný. Brno: Slepecké muzeum.
Serke, Jürgen. 2001. Böhmische Dörfer. Putování Opuštěnou Literární Krajinou. Praha: Triáda.
Stone, Michael. 1995. Das Blindeninstitut – Bruchstücke einer Jugend. Berlin: Kupfergraben Verlagsgesellschaft.