#plzeňskézločiny

Brutální útok kyselinou, psychické onemocnění pachatele v případu vraždy podnikatele nebo dvě matky, které zabily své novorozené děti. Plzeňský kriminalista František Müller, kterého znáte z naší úspěšné série #plzeňskézločiny, ve své nové knize Skutečné zločiny na Plzeňsku 2 představuje pětici dalších fascinujících případů.

Srdečně zveme všechny čtenáře, návštěvníky kulturních akcí a besed i milovníky true crime žánru na křest knihy, který proběhne 3. října 2024 od 17:30 ve všeobecné studovně. Společně s Františkem Müllerem knihu pokřtí kriminalistická legenda Jan Štoček. Skutečné zločiny na Plzeňsku 2 si budete moci zakoupit na místě.

Kniha dá čtenářům nahlédnout policejní reality a ukáže, o kolik náročnější je práce skutečných detektivů oproti těm filmovým a televizním. Odhalí, jak velké množství nejrůznějších úkonů se často musí splnit a kolik úsilí vynaložit, než se dostaví kýžený výsledek. Skutečné zločiny na Plzeňsku 2 jdou cestou méně obvyklých, ale čtenářsky zajímavějších témat, jimž se autoři fiktivních kriminálních příběhů spíše vyhýbají.

Tip na čtení: Vřele doporučujeme rozhovory s Františkem Müllerem v Plzeňském deníku na Krimi Plzeň a na Novinkách.cz

Prakticky rok od spáchání dvojnásobné vraždy, 14. září 2013, zavraždil Jaroslav H. přítele nevlastní sestry, který pro něho představoval soka v lásce.

Během noci z desátého na jedenáctého července 2012 v obci Tymákov na jižním Plzeňsku připravil Vojtěch H. o život svého otce a nevlastní matku. Vražda manželů H. vykazovala takové známky brutality, s jakými se jak policisté, tak znalci z oboru zdravotnictví a odvětví soudního lékařství setkávají v praxi velice zřídka.
V kriminalistické praxi nejsou až tak ojedinělé případy vražd, kterých se ve spolupachatelství dopustili sourozenci. Příběh Vojtěcha a Jaroslava H. je však v jednom aspektu naprosto ojedinělý: před svými zločiny neměli tito sourozenci v rejstříku trestů žádný záznam. Nikdy nebyli prověřováni policií, dokonce ani nebyli projednáváni pro žádný přestupek. Z pohledu trestního práva se jednalo o naprosto bezúhonné občany, žijící běžným životem. Z tohoto úhlu pohledu jsou jejich činy zcela výjimečné a nemají v historii české kriminalistiky obdoby.

V listopadu 2010 usmrtil řidič kamionu Luděk Zlámal svého bývalého šéfa. Tělo rozřezal, jeho části se pak našly v řece Berounce. Většinu tělesných ostatků se však najít nepodařilo.

S kriminalistou Františkem Müllerem probereme, jak vznikala jeho první kniha Skutečné zločiny na Plzeňsku.
Více o cyklu #potkejautora

Přijďte si nechat podepsat knihu od autora Františka Müllera. Historky z jejího vzniku zaručeny.
Knihkupectví Kosmas – Klatovská 399/13 | 17:00

Kriminalisté rozeberou případ útoku kyselinou, pokřtí knihu Skutečné zločiny na Plzeňsku a výtěžek akce bude věnován projektu Burn Fighters.
Vstupenky budou v prodeji od 8. září 9:00 na stránkách festivalu.
26. 9. | 17:30 | všeobecná studovna

František Müller představí na besedě svoji zbrusu novou knihu Skutečné zločiny na Plzeňsku.
DEPO 2015 | 11:00

Zapište si do kalendáře datum 21. září, tento den vychází kpt. Františku Müllerovi kniha Skutečné zločiny na Plzeňsku. Vydává ji Albatros. Kapitán plzeňské kriminálky v ní popisuje, jak došlo k objasnění brutální vraždy seniora, k níž pachatel neměl žádný motiv, představí kauzu dvou vraždících bratrů a rozebere případ rozčtvrceného muže, jehož tělo vydala řeka. Těšit se můžete na autentické popisy policejních postupů, mrazivé výpovědi pachatelů a čtyři případy z Plzeňska.

Počet napadení žíravinou, žel, rok od roku ve světě narůstá. Jedná se o extrémně brutální formu násilné trestné činnosti a téměř ze sta procent spojuje případy fakt, že pachatelem je muž, útok je veden na obličej ženy a motivem je neopětovaná nebo zhrzená láska. Následky útoků jsou až děsivé, navíc těžce poznamenávají duše obětí, které − pokud přežijí − trpí depresemi a úzkostmi. K tomu, aby pachatel vychrstl do obličeje nic netušící oběti žíravinu, nepotřebuje žádnou mimořádnou odvahu. Jeden malý kelímek dokáže zničit lidský život.

V listopadu 2013 nastoupila v Plzni do auta Martina P., aby z místa svého bydliště odjela do práce. V tu chvíli pachatel otevřel dveře jejího auta a polil ji kyselinou. Žíravinu částečně polkla, takže kromě rozsáhlých popálenin obličeje, rukou a nohou měla poleptaný i zažívací a dýchací trakt, dva týdny bojovala o život a téměř půl roku strávila v nemocnici. Podezřelým se stal její expřítel Jan Dubský, toho se podařilo usvědčit a následně odsoudit.

Martina přišla o zrak, podstoupila velké množství operací a následně se rozhodla pomáhat lidem s popáleninovými úrazy. Projekt Burn Fighters, který spoluzaložila, si klade za cíl motivovat popálené lidi, aby se po takto těžkém zranění nevzdávali. Společně s filmovým festivalem Finále jsme se rozhodli Burn Fighters podpořit, učinit tak můžete i vy libovolnou částkou na transparentní účet 1764755010/5500 s variabilním symbolem 0923.

Ubytovny − levné bydlení pro sociálně slabší občany, ale i pro agenturní zaměstnance továren z průmyslových zón v okolí Plzně. Nezřídka na tato místa vyjíždějí policejní hlídky opakovaně, ať už kvůli rušení klidu, nadměrnému hluku či rvačkám. Ve většině případů hraje roli také alkohol.

Na pokoji jedné z ubytoven vznikl v ranních hodinách 11. září 2018 požár od svíčky, který se v důsledku řádně neuzavřených dělících protipožárních dveří mezi jednotlivými bloky ubytovny rozšířil na celou dvoupodlažní budovu. Přestože první vozy Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje byly na místě v řádech minut, bilance požáru byla tragická − o život přišla jedna mladá žena, čtyři osoby byly těžce zraněné, další osoby lehce. Většina ubytovaných přišla o veškerý majetek, neboť při útěku z hořící budovy nechali všechny své věci v pokojích. Navíc se v přízemí objektu nacházely provozovny (autoservis, sklenář), jejichž majitelé tak ze dne na den přišli o svoji živnost.

Při takových požárech s hasiči úzce spolupracuje policie a díky jejich společnému úsilí byl nakonec i pachatel, který požár svou nedbalostí založil, pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody.

„Vraždící simulant“ nebo také „Bez motivu“ – i tak by se dal nazvat případ bezcitného vraha Dunky, který své nic netušící oběti zasadil v sobotu 13. října 2018 celkem 74 bodných a bodnořezných ran, z nichž převážná část směřovala do oblasti hlavy a krku.
Od nálezu těla zavražděného seniora po dopadení pachatele uplynulo přibližně dvacet pět hodin. Případ byl komplikován absencí motivu. V prvních hodinách po nálezu těla museli proto kriminalisté prokázat svoje kombinační a analytické schopnosti. Po vyhodnocení situace na místě činu dospěli k závěru, že v případě osoby pachatele se může jednat o duševně nemocného jedince, popřípadě člověka ovlivněného návykovou látkou. A pokud se o takto disponovaného jedince jedná, vztah mezi obětí a pachatelem nemusí existovat. Verze o náhodném setkání oběti s pachatelem, který je psychicky nemocný, popřípadě drogově závislý, byla pro kriminalisty pramálo příznivá. Chybí-li totiž vztah mezi obětí a pachatelem, je objasnění vraždy nanejvýš složité a v mnoha případech prakticky nemožné. Obdobné skutky zůstávají mnohdy neobjasněny.

Od března roku 2011 funguje v Plzni na Denisově nábřeží babybox sloužící k anonymnímu odložení nechtěných novorozenců. Dne 23. července 2017 byli do tohoto babyboxu v rozmezí dvou hodin odloženi dva novorozenci. Bohužel první z nich o den později zemřel a za jeho úmrtím stálo hrubé násilí. Plzeňským kriminalistům se doslova mravenčí prací podařilo zjistit matku novorozence a následně ji i usvědčit ze spáchání zločinu vraždy.

Prakticky rok od spáchání dvojnásobné vraždy, 14. září 2013, zavraždil Jaroslav H. přítele nevlastní sestry, který pro něho představoval soka v lásce.

Během noci z desátého na jedenáctého července 2012 v obci Tymákov na jižním Plzeňsku připravil Vojtěch H. o život svého otce a nevlastní matku. Vražda manželů H. vykazovala takové známky brutality, s jakými se jak policisté, tak znalci z oboru zdravotnictví a odvětví soudního lékařství setkávají v praxi velice zřídka.
V kriminalistické praxi nejsou až tak ojedinělé případy vražd, kterých se ve spolupachatelství dopustili sourozenci. Příběh Vojtěcha a Jaroslava H. je však v jednom aspektu naprosto ojedinělý: před svými zločiny neměli tito sourozenci v rejstříku trestů žádný záznam. Nikdy nebyli prověřováni policií, dokonce ani nebyli projednáváni pro žádný přestupek. Z pohledu trestního práva se jednalo o naprosto bezúhonné občany, žijící běžným životem. Z tohoto úhlu pohledu jsou jejich činy zcela výjimečné a nemají v historii české kriminalistiky obdoby.