#potkejautora

Iva Hadj Moussa (1979) napsala knihy Šalina do stanice touha, Démon ze sídliště, Havířovina nebo Těžké duše, které vyšly letos v únoru. Je autorkou a moderátorkou podcastu o rodičovství a výchově Poslouchej mě. Narodila se v jihočeských Božeticích. Navštěvovala střední školu ve Veselí nad Lužnicí, poté vystudovala psychologii v Brně. Po škole pracovala v Pedagogicko-psychologické poradně v Bruntále a v brněnském Centru dopravního výzkumu jako dopravní psycholožka. Protože ji ale vždy zajímala reklama a marketing, přestěhovala se po deseti letech v Brně do Prahy, kde začala pracovat jako reklamní textařka. Před dvěma lety se rozhodla vrátit k psychologii a v současné době pracuje jako terapeutka dětí a dospívajících. Ráda kreslí vtipy, miluje psy, metal a českou přírodu.

Do cyklu #potkejautora se vrací Petra Klabouchová a Kateřina Surmanová, tentokrát ve společné debatě zaměřené (nejen) na horor. Obě autorky letos vydaly nové knihy – Klabouchová šumavský horor Ignis fatuus a Surmanová příběh inspirovaný reálným případem z Chebska, nazvaný Tři Sekery.

V Ignis fatuus Petry Klabouchové sledujeme vědeckou expedici Státní bezpečnosti, která se v 70. letech vydává do zakázaného území, aby prozkoumala záhadné světelné jevy. Tím ožívají starobylé šumavské legendy a místní temná tajemství.

Mysteriózní thriller Tři Sekery Kateřiny Surmanové vypráví příběh Michala, úspěšného youtubera, který zkoumá opuštěná místa a hřbitovy. Kniha se zaměřuje na brutální vraždu kněze z Michalova rodného města, která odhaluje šokující spojitosti s Michalovou vlastní minulostí

Kateřina Šardická je autorka, redaktorka YA literatury a příležitostná scenáristka na volné noze. Vystudovala teorii a dějiny filmu na Masarykově univerzitě a profesně žije knihami, filmem a televizí. Napsala dva young adult romány. Zmizení Sáry Lindertové (2019) je detektivka s prvky fantasy, která zvítězila v druhém ročníku soutěže Hvězda inkoustu. Kniha také vyhrála v anketě Kniha roku kategorie YA roku & Objev roku a stala se bestsellerem. Noci běsů (2020) jsou slovanským thrillerem z opuštěné vesnice. Práva byla prodána do USA, Koreje a na Ukrajinu. Vydala také povídky ve sbírkách Nejkrásnější dárek (2020), Historky ze tmy (2022) a Za pět minut zvoní (2024). Pracovala jako dramaturg v České televizi zejména na dokumentárních cyklech, živých přenosech a pořadech pro děti. V nakladatelství Host se stará o YA literaturu z Česka i zahraničí. Občas se věnuje dětské literatuře, jindy zase krvavému krimi.

Martina Eretová vystudovala žurnalistiku a mediální studia na UK FSV.
Pracovala jako televizní reportérka v Krimi zprávách pro TV Prima i pro publicistický týdeník 168 hodin (ČT). Nyní se věnuje své oblíbené krimi tematice, natočila dokumentární sérii Bez lítosti o vrazích odsouzených na doživotí, kterou vysílá TV Prima.
Přestože začala psát knížky do šuplíku už zhruba ve svých čtyřech letech, je Mýtoversum – Případ ambiciózního démona jejím oficiálním knižním debutem.

Barbora Šťastná pracuje s příběhy: jako editorka Paměti národa pomáhá zaznamenávat vzpomínky pamětníků dramatických událostí dvacátého století, jako autorka oživuje příběhy ve svých knihách. Její nejnovější román Hotel Atlantic zachycuje putování židovských uprchlíků z Československa do Palestiny v době druhé světové války.
Vystudovala dramaturgii na DAMU a scenáristiku na FAMU, pracovala jako novinářka v různých časopisech, naposledy jako šéfredaktorka magazínu Moje psychologie. V roce 2010 založila Šťastný blog, pro který psala fejetony o hledání štěstí v každodenním životě. Ten také inspiroval její knižní debut Šťastná kniha (2013). Její první román Láska pro samouky se letos dočkal filmové podoby pod názvem Život pro samouky.

Autor: [Marie Němečková, Peace Research Center Prague] from Czech Republic, CC BY-SA 2.0

Autorka je česká koreanistka a odbornice na Korejskou lidově demokratickou republiku.
Její knihy Mezi dvěma Kimy – Na studiích v KLDR (2017) a Svědectví o životě v KLDR (2020), pro něž čerpala informace během svých studií v Pchjongjangu, umožňují veřejnosti nahlédnout pod roušku severokorejského režimu a poznat mentalitu místních z mnoha úhlů. Za druhou jmenovanou dokonce získala cenu Magnesia Litera.
V minulém roce vydala svou románovou prvotinu Severka. V kaleidoskopickém příběhu poznáváme perspektivu a osudy prominentů severokorejského režimu i lidí na dně společenského žebříčku. Díky tomu klade román závažné otázky, jež dalece přesahují hranice Korejského poloostrova. Ta základní zní: co může jedinec obětovat pro vlastní svobodu?

Novinář, publicista a spisovatel Jaroslav Konáš dnes píše do hudebního měsíčníku Headliner, na jehož založení se před deseti lety spolupodílel. Přispívá taktéž do časopisů ABC a Level a točí podcasty o herní hudbě. V minulosti natáčel pořady pro Stream.cz a Mall.tv, publikoval v časopise Čilichili a dalších médiích. Literárně debutoval v roce 2018 s románem Dominika, jeho nová kniha Město v mlze vyšla na podzim 2023.

Honza Vojtko je psychoterapeut, věnuje se převážně párové a individuální terapii. Absolvoval výcviky v kognitivně-behaviorální terapii, schéma terapii, využívá ve své praxi bodyterapii, zabývá se vzděláváním dospělých. Kromě terapie také píše knížky pro děti či články pro dospělé. Občas ho můžete slyšet v rádiu. Spolu s Ester Geislerovou a Josefinou Bakošovou vystupuje na interaktivních přednáškách v rámci projektu Terapie sdílením. Minulý rok mu vyšel třetí díl hororové trilogie s názvem Baba Jaga, je také autorem populárních knih Vztahy a mýty a Vztahy a pasti.

Narodila se roku 1971 v Praze. Psaní a láska k fantastice ji provázely od dětství. Od roku 1987 se její povídky začaly objevovat v literárních soutěžích SF klubů a ve fanzinech. Na počátku devadesátých let vydala v rychlém sledu několik knih, které se odehrávaly v alternativní budoucnosti a na jiných planetách – ve světě, kde existuje psychotronika a nerost zvaný argenit, sloužící bytostem s mimosmyslovými schopnostmi jako zdroj energie. Do tohoto světa umístila i své nejrozsáhlejší dílo – Mycelium, osmidílnou románovou ságu o soužití odlišných kultur, která vznikala dvacet let a vycházela v období 2013–2022 v nakladatelství Argo. Poslední díl získal cenu Magnesia Litera v kategorii fantastika za rok 2022. Kromě toho se její povídky objevují v žánrových antologiích (například Imperium Bohemorum, Hvězdy české sci-fi, Krvavá čest, Na konci apokalypsy, Klenoty české fantasy, Žena se lvem, Jiný kraj, Hlubiny města a jiné). Podílela se na dětské fantasy Tajná kniha Šerosvitu a v roce 2010 jí vyšla průřezová sbírka Na pomezí Eternaalu – Legendy o argenitu.

V devadesátých letech se též podílela na vzniku hry na hrdiny Dračí doupě Martina Klímy, za něhož je od roku 1994 vdaná. Vlastním jménem je Vilma Klímová, má 3 děti.

Tak zní název sbírky zbrusu nových povídek, v nichž hrají hlavní úlohu nadpřirozeno a vánoční svátky. Ve výběru autorů nelze přehlédnout výraznou plzeňskou stopu, a proto bude předvánoční díl #potkejautora speciální. Debatovat budeme s plzeňskou rodačkou, spisovatelkou a literární publicistkou Michaelou Merglovou, mistrem České republiky ve Slam Poetry a autorem žijícím v Plzni Petrem Brožovským a se západočeským slamerem, spisovatelem a hudebníkem Filipem Korytou. Nezapomeňte přinést cukroví!

Michaela Merglová

Původem plzeňská rodačka Michaela Merglová je česká spisovatelka žánrové literatury a literární publicistka. Čtenáři ji znají především díky hrdinské fantasy Delavský cyklus (knihy Píseň oceli, Píseň severu a Píseň války), napsala také samostatný román Prokletá věž a nejnověji sci-fi thriller Prázdnota z futuristického prostředí fiktivní evropské megalopolis. Byla třikrát pasována na Lady řádu fantasy v soutěži O nejlepší fantasy a v roce 2018 se stala i vítěznou Nositelkou meče. Kromě sborníků z literárních soutěží se její povídky objevily také v celé řadě žánrových antologií. Jejím vzorem je Neil Gaiman, veřejnou životní láskou velitel Samuel Elánius a zlozvykem zapomínání termínů. Nikdo slavný ji nepozval ani do Beskyd, natož do Jeruzaléma, takže trochu závidí Petru Brožovskému.

Petr Brožovský

Narodil se v závěru Česko-slovenské éry a celý život prožil na západě Čech, což se neblaze odrazilo na jeho mluvě. Bydlí v Plzni, kde si otevřel advokátní kancelář. Na kontě má romány Tanec papírových draků (Epocha, 2022) a Tanec papírových draků 2: Hon (Epocha, 2023) vyznačující se černým humorem, nespoutanou akcí a mrzačící depresí. Oba díly série sám namluvil jako audioknihy. Je mistrem České republiky ve slam poetry z roku 2021 a autorem knihy s názvem 0 Rh- (Hnízdo, 2022), sbírky slamových textů vydané pod pseudonymem Švéd. Jeho životním vzorem je velitel Samuel Elánius, jeho tajnou celoživotní láskou Dračí doupě a jeho zlozvykem hromadění knih. Kdysi odmítnul pozvání Ladislava Zibury na výlet do Jeruzaléma a teď si vyčítá, že mohl být také slavný.

Filip Koryta

Slamer, spisovatel, pedagog, moderátor, hudebník. Všechny tyto věci dělá jen částečně, protože kdyby dělal pouze jednu, byť naplno, trpěl by ještě větším pocitem FOMO. I proto kývl na nabídku svého přítele Brožovského, aby se pokusil sepsat cosi na způsob vánoční akční fantastiky. V Sokolově založil svou první kapelu Friday, s níž hrál cosi jako pop-punk. Poté vymyslel žánr intelektuálního porno-popu, jejž realizoval ve skupině Glajstr Duo. Hraní v kapelách mu pomohlo s uvědoměním, že se nesnese s lidmi, a tak začal víc psát a dělat slam poetry. V roce 2017 se stal v tomto žánru mistrem, přičemž existuje i něco jako duoslam, v němž je mistrem dokonce trojnásobným. Vydal nespočet knih, z nichž stojí za zmínku třeba Falknov Calling, autobiografická próza o dospívání v Sokolově. Na Západočeské univerzitě vystudoval učitelství češtiny a psychologie pro střední školy, ale doposud na žádnou školu nenastoupil, což je zřejmě dobře.

Kriminalistu Františka Müllera můžete znát z úspěšné přednáškové série #plzeňskézločiny, jeho první kniha popisuje čtyři případy, na jejichž objasnění se podílel. Přijďte si poslechnout, jak se píše true crime, přímo od kriminalisty.

Spisovatelka, dramatička, publicistka, historička umění a kurátorka výstav. Je nositelkou cen Magnesia Litera, Cena Josefa Škvoreckého a Český bestseller. Za svůj nejnovější román Bílá voda získala Státní cenu za literaturu. Její knihy jsou překládány do dvaceti jazyků.

Jan Novák se narodil roku 1953 v Kolíně, ale v letech 1970−2008 žil v Chicagu, kde vystudoval University of Chicago. Debutoval sbírkou povídek Striptýz Chicago. Svůj první román Milionový jeep napsal anglicky a dostal za něj v roce 1985 nominaci na Pulitzerovu cenu a cenu Carla Sandburga za chicagskou knihu roku. Následoval román The Grand Life a faktografická kniha Komouši, grázlové, cikáni, fízlové & básníci, za niž dostal cenu Carla Sandburga v roce 1992. Tou dobou se už živil převážně psaním. Jeho poslední román Děda získal Cenu Josefa Škvoreckého a jeho předchozí „pravdivý román“ Zatím dobrý byl oceněn Magnesií Literou za knihu roku 2004. V posledních letech vydal novelu Aljaška, knihu rozhovorů s předními osobnostmi české emigrace Za vodou, soubor textů o svém adoptivním městě s názvem Hic a kosa v Chicagu, knižní rozhovor s Johnem Bokem Život mimo kategorie a životopis nejslavnějšího českého autora Kundera: český život a doba. Jeho posledním dílem je autobiografická zpráva o práci v americkém obrněném voze Těžký prachy. Je laureátem řady dalších literárních ocenění, včetně cen Egona Hostovského a Revolver Revue.

V roce 2016 vydal společně s Jaromírem 99 grafický román Zátopek, posléze přeložený do devíti jazyků. V roce 2018 spolu publikovali další komiks Zatím dobrý, který zatím vyšel německy, španělsky a anglicky. V roce 2020 spolupracovali na třetím grafickém románu Čáslavská.

Filmovému řemeslu se vyučil po boku Miloše Formana, s nímž sepsal jeho autobiografii Co já vím, která vyšla ve 21 jazycích. Později spolupracoval i s režiséry Ivanem Passerem, Maximillianem Schellem, Jurajem Jakubiskem, Davidem Ondříčkem a dalšími. Napsal scénáře k filmům Báječná léta pod psa a Nedodržaný sľub.

Se svým synem Adamem natočil dokumentární filmy Občan Václav Havel jede na dovolenou, Občan Havel přikuluje a Pušky, puky, pivo a psi. Je autorem krátké televizní zprávy o vzniku vesnického spolku chovatelů drobného zvířectva Rachot ve Staňkovicích, která se rozrostla v časosběrný dokument.

V bratislavském divadle Astorka se v letech 2008−2016 hrála jeho hra Tolstoj a peníze poté, co divadlo v letech 2000−2010 uvádělo autorovu adaptaci Dostojevského Vražda sekerou ve Sv. Petěrburgu. Jeho anglické překlady Havlových jednoaktovek a Zahradní slavnosti se uvádějí po celém anglicky mluvícím světě.

Anna Bolavá (1981) se narodila a vyrostla v jižních Čechách. Po studiích bohemistiky na FF UK v Praze krátce pracovala v Ústavu pro jazyk český. Po několikaleté rodičovské dovolené pak pracovala ve zdravotnické firmě. Nyní je na volné noze. Roku 2013 vydala první knihu – sbírku básní Černý rok. Za román o sběru léčivých bylin Do tmy (2015) získala Magnesii Literu za prózu, psychologický román Ke dnu (2017) byl na Literu nominován. Její tzv. řečovickou trilogii uzavírá vodnická kniha Před povodní (2020), která se dostala do užšího výběru Evropské ceny za literaturu. Nejnovější próza Vypravěč (2022) nezůstává, co se týče prvků tajemna a mystiky či experimentů s románovou kompozicí, pozadu. Vypravěč byl nominován na Magnesii Literu a obdržel Cenu Česká kniha.

Vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, nejprve učitelství angličtiny a dějepisu a poté doktorský obor České dějiny. Jeho hlavním beletristickým zájmem jsou velké války dvacátého století a osudy Čechoslováků v nich; o první světové válce napsal romány Červenobílá (2014, oceněno literární cenou Knižního klubu) a Cestou (2016), o druhé válce pak Hranice (2015) a Hoří už Praha? (2017). Protože nezapomíná ani na literární fantastiku, na níž vyrostl, vydal postapokalyptický titul Nikam (2016) a povídkovou sbírku Jizvák Jim a další noční můry (2018). O rok později vyšlo jeho dílo z prostředí legií Za svobodu, následoval oceňovaný válečný román o slavných „třech králích“ M+B+M (2020), poté knihy z alternativní reality Šedá (2020) a Rudá (2021). Minulý rok představil román Smrt na kůru a publikaci o každodenním životě československých bombardovacích osádek RAF Nad mraky. Letos mu vyjde román o čs. mistru boxu ve střední váze V. Jakšovi, který zemřel během 2. světové války.

Novinářka a spisovatelka původně z jihočeských Prachatic. Žije střídavě v Itálii, USA a České republice, kde se v hudebním průmyslu věnuje managementu rockových kapel. Je autorkou dvoudílné série pro děti Upíří storky (2014). Publikovala humoristický román Poslední kubánské pomeranče (2012), knihu o nejasnostech objevu Tutanchamonovy hrobky Podvod zlatého faraona (2019) a thriller Anglická zahrada (2020). Za detektivní příběh ze Šumavy o utajovaném koncentračním táboře Prameny Vltavy (2021) získala Cenu Johanna Steinbrenera. Letos jí vychází nový román U severní zdi inspirovaný osudy dětských obětí komunismu a kniha humorných příběhů z cest po celém světě po boku rockových muzikantů Na plný koule, kterou nám představí jako horkou novinku.

Pražská rodačka (1980) vystudovala Fakultu sociálních věd UK. Pro deník Mladá fronta Dnes psala literární rozhovory a recenze, v Akademii věd popularizovala vědecké objevy a zásadní rok prožila na novinářském stipendiu v Berlíně.
Její literární debut Vladimíra Čerepková (2014), životopis beatnické básnířky, získal nominace na Cenu Josefa Škvoreckého a na cenu Magnesia Litera pro objev roku. V druhé knize 7x ve vedlejší úloze (2016) zpovídala Ivana M. Havla, Helenu Landovskou, Janu Navrátilovou a další sourozence výjimečných lidí. Následovala románová zpověď Neotevřené dopisy (2018) inspirovaná skutečným příběhem vdovy po známém výtvarníkovi. Román Rozpůlený dům (2022) vychází z osudů její česko-německé rodiny Horáčků-Hollmannů.

Rodák z Bruntálu a jeden z nejúspěšnějších autorů nejen fantastiky, ale české literatury obecně. Autor trilogie Bratrstvo krve, románů Vlci, Lovci, Příliš dlouhá swingers party, Velké problémy v Malém Vietnamu, dilogie Perunova krev a tetralogie Spad, Poločas rozpadu, Rázová vlna a Řetězová reakce. Jeho tituly bourají žebříčky bestsellerů mixem akce, hlášek, násilí, strhujícího děje a sexu.

Marek Technik se narodil roku 1982 v Olomouci. V roce 1999 pochopil, že literatura nabízí nejkomplexnější způsob ztvárnění jakékoli lidské zkušenosti. V osobnostním MBTI testu mu vychází typ ENTP, s oblibou pročítá katalogy a vytváří seznamy, má rád zvířata a je vegetarián. Od roku 2010 se věnuje kritickému psaní o filmu a literatuře. Žije se svojí ženou v Praze. Román Varování je jeho literárním debutem.

Patří mezi nejvýraznější české detektivkáře, už za svůj debut Na kopci získal v roce 2014 Cenu Jiřího Marka za nejlepší český detektivní román. Tento úspěch zopakoval i v roce 2020 s knihou Vzplanutí, další z detektivní série s policistou Tomášem Volfem. Porotci, recenzenti i čtenáři u Jiřího Březiny oceňují zejména originální zápletky, autentičnost vyprávění i obratnou hru se čtenářskými očekáváními, jež často vyústí v nečekané zvraty. Jeho knihy byly přeloženy také do polštiny. Vedle psaní detektivek se věnuje copywritingu, překladatelství a elektronické hudbě. Narodil se v Českých Budějovicích, vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy.

Vystudoval anglistiku a bohemistiku na Jihočeské univerzitě, pochází z Českých Budějovic a pracuje jako gymnaziální učitel a publicista. Knižně debutoval v souboru Poslední uzel s povídkou Nahý oběd s Lolitou, která vyhrála literární soutěž OSKar. Zahrada mrtvých duší je autorovým druhým románem, rozsáhlá prvotina Dravci z kaluží dosud nebyla publikována. Kromě psaní beletristických textů se spisovatel věnuje také hudební žurnalistice.

Narozená v orwellovském roce v Hodoníně, částečně naturalizovaná na Hané za studií dramatických umění. Aktuálně žije v Praze i s manželem Ondřejem Koutníkem, jehož příjmení nosí v občanském životě, synem Tobinem a čivavou Elvisem. Pracovala jako dramaturgyně filmových festivalů, aby se nakonec věnovala psaní, k němuž měla blízko odmala. Působila jako novinářka v Hospodářských a Lidových novinách a vrátila se také k psaní vlastních příběhů. A když zrovna nepíše, čte – nejraději Stephena Kinga a Raye Bradburyho. Debut Kateřiny Surmanové Šepot z lesa zabodoval na scéně mysteriózních thrillerů a stal se bestsellerem.

Novinářka a spisovatelka žijící v Plzni a v Dobřívě. Ve své tvorbě se inspiruje skutečnými událostmi, opírá se o rešerše a rozhovory s pamětníky. Debutovala v roce 2018 románem Podbrdské ženy, který se setkal s nadšeným čtenářským ohlasem. Její druhý román Eugenie získal v roce 2020 Cenu čtenářů České knihy. Je také autorkou titulů Alžběta a Nina, Cyklistka a Herečka.

Jan Štifter absolvoval kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice. Působil v redakcích MF DNES a Lidových novin, v týdeníku MF Sedmička pracoval jako šéfredaktor. V roce 2013 založil lifestylový magazín Barbar! Za román Sběratel sněhu získal řadu ocenění, včetně Ceny čtenářů České knihy, novelu Café Groll adaptovalo Jihočeské divadlo. V nakladatelství Vyšehrad vyšla jeho kniha povídek Světlo z Pauliny a venkovská románová kronika Paví hody. Vedle prózy se věnuje odborným textům především z oblasti nejjižnějších Čech. V Trhových Svinech organizuje literární festival Svinenské čtení. S rodinou žije v Českých Budějovicích, s manželkou Evou mají čtyři děti.
V sále beletrie SVK PK představil svoji novou knihu, románovou kroniku Paví hody.