#hostSVKPK

Otakar Foltýn (*1976) je důstojník Armády ČR a český právník, v letech 2022 až 2023 náčelník Vojenské policie.
Během svého působení v armádě sloužil na Sekci rozvoje druhů sil, Společném operačním centru a Ředitelství speciálních sil. Byl opakovaně nasazen při misích v Kosovu a v Afghánistánu. V současné době je zástupcem náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Věnuje se také pedagogické činnosti. Zabývá se nekonvenčním válečnictvím, problematikou hybridních konfliktů, informačních operací a mezinárodním právem. Jako expert pro mezinárodní právo spolupracuje s Českým červeným křížem. Je spoluautorem knih Povaha změny, Na rozhraní, Lidé a dějiny, Punctuated Equilibria Paradigm and Security in the Modern World, Za zrcadlem – hybridní válka a Od bouře k bouři: 1918-1939.

Hnutí MeToo v poslední době vyvolává pochybnosti. Znovu se otevírá kauza Harveyho Weinsteina, Kevin Spacey byl osvobozen, Johnny Depp očištěn. V Česku byl letos odsouzen Dominik Feri a pozornost přitahuje proces s Janem Cimickým.
Filmový publicista Kamil Fila se zabýval případy sexualizovaného násilí ve filmovém průmyslu od roku 2017 a došel k překvapivým zjištěním. Nevíme téměř nic o obětech, zato máme tendenci omlouvat násilníky.
Jeho kniha Velmi pozdní odpoledne, která vychází letos na podzim, se zabývá nejen hnutím MeToo, ale i důvody nerovnosti mezi muži a ženami, a ptá se, proč v Česku v posledních třiceti let ustrnul společenský vývoj. Shrnuje stovky nejen kriminalistických, ale i sociologických nebo ekonomických studií a ukazuje, jak nás naše kultura učí omlouvat znásilnění, domácí násilí či společenskou nerovnost.

Petr Uhlík, talentovaný herec a hudebník, který zazářil v minisériích Metoda Markovič: Hojer a Adikts.
Pochází z Uherského Hradiště, od dětství se věnuje hře na housle. Působil v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, v 15 letech byl přijat na Pražskou konzervatoř, kde během studia účinkoval ve filmech Jan Hus a Po strništi bos. Po absolvování konzervatoře hrál v inscenacích v pražském Divadle X10 a v Divadle pod Palmovkou. Čtyři roky byl členem Činoherního studia v Ústí nad Labem a spolupracoval s Divadelní společností Masopust a souborem 11:55. Zahrál si v seriálu na i-Vysílání Pět let a ve filmech O malých věcech a Bratři.
V současné době můžete Petra vidět v inscenaci Obyčejná žena v MeetFactory nebo v seriálu Ulice.

Uplynul rok ode dne, kdy byl Izrael vystaven brutálnímu násilí ze strany Hamásu a jeho spojenců. Zemřelo 1 200 lidí a více než 250 jich bylo uneseno do Gazy. Během odvetného vojenského útoku Izraele přišly o život tisíce palestinských civilistů a velká část Gazy byla zničena. Rok nejničivější arabsko-izraelské války znovu připoutal pozornost světa k jednomu z nejkomplikovanějších konfliktů. V jakém stavu se Gaza nachází a jaká je její budoucnost? Jak tato tragédie proměnila Izrael? A je vůbec možné, aby oba národy žily v míru? Na složité otázky se pokusí najít odpovědi ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová a zahraniční reportér České televize Jakub Szántó.

Vladimír Dzuro strávil 10 let svého života vyšetřováním válečných zločinů. Coby vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu zatýkal Slavka Dokmanoviče, Slobodana Miloševiče a další válečné zločince. Působil v Interpolu, pracoval jako vedoucí kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Prací pro OSN strávil více než 29 let.
Na další debatě z cyklu #hostsvkpk se dozvíte, jaké okolnosti vedly k vypuknutí balkánského konfliktu, kterým směrem se vydala Jugoslávie po 2. světové válce i jak se kriminalista z Prahy 10 dostane k vyšetřování válečných zločinů v Chorvatsku, Srbsku a Bosně a Hercegovině.

Nová kniha zpravodajů ČT, kteří už třetím rokem natáčejí dění v zemi ničené válkou. Po úspěšném titulu Putinova válka (2023), který formou kroniky popisoval první rok po ruské invazi, se autoři zaměřili na pět konkrétních témat. Zpravodajové České televize nabízejí kritický pohled i na slabiny bránící se Ukrajiny, jako je postsovětská strnulost, korupce či národnostní napětí. Zároveň se věnují únosům dětí z okupovaných území a hospodářským potížím způsobeným válkou. Novou knihu představí a podmínky natáčení na Ukrajině přiblíží dva z autorů – Barbora Maxová a David Miřejovský.

Novinářka a fotografka Lenka Klicperová se válečným konfliktům věnuje posledních patnáct let. Pracovala na východě Konga, v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Somálsku, Náhorním Karabachu a poslední dva roky na Ukrajině. Bude vyprávět o svých zkušenostech z válek, zejména z Ukrajiny, kde prožila nejhorší chvíle svého života.

Populární investigativní reportér zavzpomíná na osobní setkání s největšími zločinci 90. let, jakými byli Ivan Jonák, František Mrázek, Ivan Roubal, „orličtí vrazi“, Kajínek a další a bude vyprávět o tom, jak se mezitím proměnilo české podsvětí. Diváci mu mohou klást ale i jiné otázky, které je zajímají.

Bývalý zahraniční zpravodaj ČT v USA David Miřejovský napsal knihu o velmi rozdílných vztazích Američanů ke střelným zbraním. Věnuje se v ní postojům obyčejných lidí, ale i politickým soubojům o legislativu omezující vlastnictví zbraní, rostoucí kriminalitě i masovým střelbám a útokům šílených střelců. S tím má bohužel čerstvou zkušenost i Česká republika.
V Americe tyto tragédie pravidelně vyvolávají pokusy o zákazy některých typů zbraní, na federální úrovni však zásadní změny dlouhodobě nemají šanci Kongresem projít. Dokáže je prosadit Joe Biden, který toto sliboval již během kampaně v roce 2020?

Ukrajina se brání plošné ruské agresi už téměř dva roky. Co za tu dobu která ze stran dokázala? Jaké jsou limity práce médií, jež o válce informují? A jaké jsou další možné scénáře vývoje?
Svůj pohled na tyto otázky nabídne Jan Wirnitzer z Deníku N, který válku sleduje a popisuje.

Vězení je světem ve světě, světem, který je vyznačen vysokými zdmi a ostnatými dráty. Kde čas jako by plynul zcela odlišně oproti vnější společnosti. Vstupem do vězení dostává jedinec sintr, vězeňský stejnokroj, na který se omezuje jeho identita. Předvězeňská identita se tak postupně proměňuje v identitu vězeňskou, vězeň začíná žít svůj život – ten v souladu s vězeňským řádem a pravidly, stejně jako tzv. „druhý“ život odsouzených. A přestože je za mřížemi zakázáno upravovat svá těla a zdobit je tetováním, přesto tetování patří k běžné praxi vězeňského světa. Co více, tetování je nástrojem sebeidentifikace stejně jako významným nástrojem komunikace. Jeho umístění, provedení i symbolika nám může mnohé prozradit o tom, kým odsouzený byl, je, čemu věří, jaké bolesti z uvěznění se propisují do jeho kůže, ale také jak si stojí ve vězeňské hierarchii, případně nakolik je nebezpečný z hlediska radikalizace odsouzených aj. Přednáška představí skrze příklady vězeňské tetováže druhý život odsouzených na základě vlastního, více než desetiletého výzkumu autorky v českých i zahraničních věznicích.

Moderovaná debata s Mgr. Ing. Alenou Lochmannovou, Ph.D., MBA