Po úspěchu série #plzeňskézločiny přichází Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje s novým debatním cyklem zaměřeným na oblíbený žánr true crime. Během pěti setkání, která proběhnou od ledna do května 2025, nabídneme hlubší pohled na tento fascinující fenomén prostřednictvím odborníků z různých profesí – historiků, novinářů, vyšetřovatelů, behaviorálních expertů i spisovatelů.
Diskuze se zaměří na různé aspekty žánru, jako je jeho role v literatuře, médiích nebo filmové a seriálové produkci. Budeme hledat odpovědi na otázky, proč nás příběhy skutečných zločinů tak přitahují, jakým způsobem ovlivňují veřejné mínění a zda jejich konzumace může mít i negativní dopady. Těšit se můžete na zajímavé hosty, kteří se podělí o své zkušenosti a nabídnou unikátní pohled na dané téma.
Program jednotlivých debat najdete níže – těšíme se na Vás!
V rámci této série nás navštívili:
Historie kriminalistiky je plná zajímavých příběhů – od šokujících zločinů po průlomové vyšetřovací metody. Policejní historik Radek Galaš vás provede fascinujícími případy, které nejen formovaly dobovou kriminalistiku, ale také ovlivnily pohled na zločin v průběhu dějin. Jak se tyto kauzy vnímaly tehdy a co nám říkají dnes?
Ředitel Muzea Policie České republiky plk. v.v. Mgr. Radek Galaš (1967) se narodil v Chebu, vystudoval Střední průmyslovou školu v Příbrami a do roku 1989 pracoval v dolech. V letech 1990–2012 působil u policie, kde prošel řadou pozic, od základních útvarů až po policejní prezidium. Od roku 2012 je součástí týmu Muzea Policie ČR, kde od roku 2019 zastává funkci ředitele.
Je ženatý a pyšní se dvěma dcerami. Ve své profesní dráze se věnuje nejen vedení muzea, ale také tvorbě nášivek, odznaků a vyznamenání pro policii. Je spoluzakladatelem Konferencí policejních historiků a autorem či spoluautorem několika knih, mezi nimiž vyniká publikace věnující se osudům Otýlie Vranské.
Jak média ovlivňují vnímání kriminálních případů? A jak při jejich zpracování spolupracují s vyšetřovateli? Novinářka Martina Eretová a vyšetřovatel Martin Baláž, známý z případu metanolové aféry, představí zákulisí této náročné práce. Diskuze se zaměří na to, jak média formují obraz zločinů a co může přinést spolupráce novinářů a policie.
Martina Eretová vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. Pracovala jako televizní reportérka v Krimi zprávách pro TV Prima i pro publicistický týdeník 168 hodin na České televizi. Pro TV Prima natočila dokumentární série Bez lítosti a Za mřížemi a je také autorkou úspěšného podcastu. V roce 2023 debutovala s knihou Mýtoversum: Případ ambiciózního démona a nově vydala společně s Martinem Balážem knihu S povolením zatýkat, která mapuje nejzásadnější případy jeho policejní kariéry.
Martin Baláž pracoval u policie dvaatřicet let. Nejprve coby řadový policista, posléze jako kriminalista operativec a krizový policejní vyjednavač. V roce 2012 se mu podařilo rozplést metanolovou kauzu a odhalit, kdo jedovatý alkohol namíchal. Následně se přesunul do Prahy, kde vedl tým Tempus, řešící případy, které byly odloženy nebo jsou těsně před uplynutím promlčecí lhůty. Po odchodu do civilu v roce 2023 se věnuje psaní. Společně s Martinou Eretovou vydal knihu S povolením zatýkat, která mapuje jeho profesní dráhu a nejvýznamnější případy – nejen metanolovou aféru, ale i dopadení pachatele útoku na tenistku Petru Kvitovou.
Proč se zločinci rozhodnou překročit hranice zákona? Co se děje v mysli pachatele? A proč nás tolik přitahují příběhy o zločinech? Behaviorální psychopatolog Andrej Drbohlav se zaměří na psychologii pachatelů a nabídne vhled do jejich myšlení. Zároveň bude diskutovat, co nás na true crime tak láká a zda může být přílišná fascinace tímto žánrem i škodlivá.
Andrej Drbohlav je nejen autorem knižních bestsellerů o temnotě lidské duše, ale zejména etoped a terapeut, který se dlouhodobě zaměřuje na poruchy chování a disharmonický vývoj u dětí. Již několik let působí v Institutu behaviorálních studií (IBSARO) a Institutu dětské terapie (IBSTERA). Zde se specializuje na behaviorální a etopedické výchovné poradenství pro rodiče dětí s ADHD, problémovým vývojem chování a osobnosti. Pomáhá také v oblasti poruch chování, syndromu opozičního vzdoru a intermitentní explozivní poruchy.
Mohl se případ Studna odehrát tak, jak ho vylíčil seriál 30 případů majora Zemana? Co říkají data o údajném činu Leopolda Hilsnera? Skutečně Anežku Hrůzovou zavraždil? Proč byl nakonec omilostněn a jakých chyb se dopustila justice? Reportér, spisovatel a badatel Jaroslav Mareš přiblíží práci s historickými prameny i objasňování zločinů z minulosti. Prozradí, jak se kriminální případy zpracovávají pro televizní pořady i proč se rozhodl vytvořit vlastní badatelský YouTube kanál.
Jaroslav Mareš je český novinář, spisovatel a badatel, který se věnuje záhadám, historickým tajemstvím a kriminalistickým případům. Vystudoval žurnalistiku a informační studia na Univerzitě Karlově a svou kariéru zahájil v České televizi. Působil i na Nově, Primě a v Českém rozhlase a dlouhodobě spolupracuje s Josefem Klímou. Je známý jako autor reportážních knih, napsal například Největší záhady kriminalistiky či Štěchovický poklad – konec legend. V roce 2016 založil YouTube kanál Badatelé.net, kde přináší videa z výzkumných projektů, věnuje se neprobádaným historickým tématům a zkoumá fenomény na pomezí vědy a záhad. Působil také v pořadu TaJeMno na Televizi Seznam a od roku 2025 spolupracuje s TV Barrandov.
Příběhy o zločinech dnes patří mezi nejpopulárnější televizní žánry, ale jejich zpracování přináší řadu výzev. Scénáristé Jaroslav Hruška a Tomáš Feřtek poodhalí, jak se skutečné kriminální kauzy převádějí na obrazovky, co dělají proto, aby se vyhnuli adoraci zločinců, jak se řeší etické otázky i co je klíčem k tomu, aby tyto příběhy zaujaly diváky.
Jaroslav Hruška (1977, Praha) je scenárista a autor scénářů k minisériím Metoda Markovič: Hojer a Metoda Markovič: Straka.
Tomáš Feřtek, dramaturg a scenárista, pracoval v letech 1992 až 2007 jako reportér a šéfreportér týdeníku Reflex. Od roku 2007 působil ve vývoji televize Nova jako dramaturg při přípravě detektivního seriálu Kriminálka Anděl. S Českou televizí spolupracoval na přípravě tří sérií Případů 1. oddělení, návratu do kriminální historie v sérii Četníci z Luhačovic a minisérie Devadesátky. Jako dramaturg se podílel na seriálu Svět pod hlavou (Český lev za nejlepší dramatický seriál, 2018) a jako autor a scenárista (společně s Matějem Podzimkem a Michalem Reitlerem) na seriálu Ochránce (Cena české filmové kritiky 2021 v kategorii Mimo kino; Český lev za nejlepší dramatický seriál, 2021; Cena Trilobit 2022).
