Anna Chavarha vystudovala filologii na Užhorodské národní univerzitě. Její odborný zájem se soustředí na antroponymii a vývoj ukrajinského literárního jazyka v Zakarpatské oblasti. V současné době pracuje jako vědecká rezidentka ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, kde se zabývá výzkumem života a díla Jaroslava Hrdiny, průkopníka v oblastech kybernetiky a bioniky. Hrdina, původem z Plzně, za svého života působil na dnešní Národní metalurgické akademii Ukrajiny a mnoha dalších vzdělávacích institucích ve městě Dnipro.

Jaroslav Hrdina – zapomenutý zakladatel kybernetiky a bioniky | 15. října 2024

17:30 | hudební kabinet
Jaroslav Hrdina, plzeňský rodák a významná vědecká osobnost, hrál klíčovou roli při vzniku kybernetiky a bioniky. Přednáška se zaměří na jeho život, vědeckou kariéru a pedagogickou činnost, rekonstruovanou z ukrajinských archivních dokumentů, a odhalí méně známé aspekty jeho života, včetně jeho společensko-politických názorů, které byly v oficiální sovětské biografii záměrně opomíjeny.

Rezervace od 1. 10. 2024, 19:00 na www.plzenskavstupenka.cz

Jak válka na Ukrajině změnila výzkum a vzdělávání | 23. října 2024

17:30 | hudební kabinet

Válka na Ukrajině trvá více než dva roky a hluboce zasáhla do života všech obyvatel Ukrajiny, včetně vědecké komunity. Přednáška se zaměří především na to, jak válka ovlivnila výzkum a vzdělávání na Ukrajině a jaký má dopad současný konflikt na budoucnost ukrajinské vědy.

Rezervace od 9. 10. 2024, 19:00 na www.plzenskavstupenka.cz

Chavarha-foto
Uplynulé roky se nesly ve znamení umělé inteligence, ale také probíhající ukrajinské války. Je s podivem, jak se tato dvě zdánlivě nesouvisející témata potkávají v osobnosti Jaroslava Hrdiny, významného ukrajinského vědce a plzeňského rodáka, který přispěl k formování moderní kybernetiky a principů AI. Současná vědecká rezidentka Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, Anna Chavarha z Užhorodské národní univerzity, se snaží tuto významnou osobnost připomenout.

Anna Chavarha je učitelkou ukrajinského jazyka pro cizince na Užhorodské národní univerzitě, autorkou vědeckých článků o historii ukrajinského literárního jazyka na území Zakarpatí a antroponymie Zakarpatí a také spoluautorkou a editorkou vědeckých knih. V současné době působí jako vědecké rezidentka SVK PK, pro níž zpracovává osobnost Jaroslava Hrdiny. V budoucnu Chavarha plánuje pokračovat ve výzkumu antroponymie obcí Zniatsovo a Chervenyovo.

Rozhovor

Vaší původní specializací je literární jazyk Zakarpatí, kterému jste se věnovala ve své disertační práci. Jak jste se k takovému tématu dostala a čím může být toto téma zajímavé i pro české publikum?

Můj vědecký poradce profesor Bělej Ljubomyr Omelianovyč zasvětil celý svůj život výzkumu ukrajinské a slovanské onomastiky, dějinám ukrajinského literárního jazyka, staroslověnštiny a kultury, včetně jazyka ukrajinské diaspory. Pracoval také v oblasti lexikografie a překladatelství. Inspirací pro mé akademické snažení je právě jeho odkaz a jeho oddanost filologii.

V letech 1918-1939 bylo Zakarpatí součástí tehdejšího Československa a jeho vliv na zdejší literární jazyk je pro mnohé důležitým tématem. V tomto období tady navíc působilo 8 500 českých úředníků. Spolu s jejich rodinnými příslušníky to bylo celkem 15 000 osob, a co může být zejména pro Plzeňáky zajímavé, někteří z nich pocházeli z Plzně.

V Plzni momentálně působíte jako vědecký rezident SVKPK a věnujete se osobnosti Jaroslava Hrdiny. Mohla byste nám jeho osobnost představit a vysvětlit, čím je důležitý pro Ukrajinu a světovou vědu?

Profesor Hrdina ve svém inovativním výzkumu využíval diferenciální rovnice a variační principy a připravil tak půdu pro vznik kybernetiky. Byl sovětským vědcem českého původu, autorem 27 významných vědeckých prací a významně se zasloužil o studium dynamiky živých organizmů. V roce 1912 zavedl pojem „volné omezení“, který měl zásadní význam pro rozvoj kybernetiky, strojové matematiky a teorie automatického řízení. Jeho dynamické rovnice pro živé organismy, odvozené pomocí metod analytické mechaniky, nabývaly různých forem, včetně Lagrangeových rovnic prvního a druhého druhu, Appell-Gibbsových a Hamiltonových forem. Zabýval se rovněž variačními principy a demonstroval použitelnost D’Alembert-Lagrangeova principu na běžné materiály i na dynamiku živých organismů. Významně přispěl k vývoji hráze vodní nádrže pro zásobování vodou hutního závodu v Kryvyj Rih.

Kryvyj Rih leží v centrální části Ukrajiny v Dněpropetrovské oblasti a je v současnosti jedním z měst, které je ohrožováno ruskými raketovými útoky. Když se podíváte na osobnost Jaroslava Hrdiny z perspektivy současných událostí na Ukrajině, co nám může říci o údělu Ukrajiny, utváření národní identity a kulturního a vědeckého dědictví?

Jak jsem mohla během svého výzkumu poznat, byl Jaroslav Hrdina člověk s laskavým srdcem a bezstarostnou povahou. A jako takový by zřejmě ruskou invazi na Ukrajinu a všechny ty hrůzné zločiny proti lidskosti jednoznačně odsoudil. Strach, zkáza a úpadek zaseté agresorskou zemí zasáhly i město Dnipro, kde Jaroslav Hrdina prožil většinu svého života. Právě tady se oženil s Ninou Maksimadži, vychoval dceru Olhu a pracoval jako vědec. V tomto městě prožila stáří také jeho matka Albina Hrdinová. Žili zde všichni jeho žáci a kolegové, v Dnipru se mu přihodily všechny jeho nejvýznamnější životní události. Byl by rozrušen tím, co se děje, protože Rusko se snaží vymazat ukrajinská města z povrchu zemského, včetně budov a staveb, k nimž profesor sám přispěl.

Jak ovlivňuje válka na Ukrajině vaši každodenní práci a práci vašich kolegů?

Žádné město na Ukrajině není v současné době bezpečné. Válka zasáhla každou ukrajinskou rodinu, každá z nich je nějak postižena ruskou agresí. Každá rodina někoho ztratila – manžela, otce, strýce, bratra, syna, dědečka, manželku, matku, tetu, sestru, dceru nebo babičku. Mnohé z nás provází neustálá úzkost a deprese, které nám ztěžují soustředění na práci, zejména když slyšíme nejnovější děsivé zprávy o smrti vojáků nebo civilistů. Je těžké pokračovat v každodenním životě, když Rusové zabíjejí nás i naše děti. Je to skutečná genocida.

Uprostřed této bolesti však září houževnatost a duch ukrajinského lidu. Stojíme při sobě, jednotní v odhodlání bránit naši svobodu a suverenitu. Naše odvaha tváří v tvář nepřízni osudu inspiruje svět a ukazuje sílu lidského ducha. Každý den nacházíme způsoby, jak se navzájem podpořit, ať už prostřednictvím laskavých činů, solidarity s komunitou nebo prostě tím, že stojíme při sobě. Osobně se učím přizpůsobovat této náročné realitě. Navzdory těžkostem pokračuji ve své práci s vědomím, že svým úsilím přispívám k naší kolektivní odolnosti. Tím, že zůstávám pevná ve svém odhodlání a snažím se inspirovat ostatní, se snažím udržovat naději a vytrvalost i v naší komunitě.