Svět zítřka řeší nové pojmy a hledá odpovědi na otázky, které mu každodenně pokládá proměnlivá společnost. Ať už to jsou odpovědi na klimatickou krizi, porozumění umělé inteligenci, či snahu o rovnoprávnosti lidí na celém světě. Mezi výrazná a diskutovaná témata dneška patří i gender – koncept, který vzbuzuje touhu po pochopení, emoce, ale také iniciuje debaty napříč generacemi.
Naše pozvání do debatního cyklu Svět zítřka přijali:
3. 2. 2026 | Tereza Matějčková
Tereza Matějčková je filozofka, vysokoškolská pedagožka, publicistka a překladatelka známá svým přesahem mezi akademickým myšlením a veřejným diskurzem. Vystudovala filozofii a religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2022 působí v Týdeníku Echo, kde uveřejňuje své eseje, komentáře a rozhovory, zaměřující se na reflexi současných aktuálních společenských témat, které se týkají se především otázky demokracie a genderové identity.
V roce 2024 získala cenu Magnesia Litera za svou knihu Bůh je mrtev, nic není dovoleno, která se věnuje genderové problematice a kultuře rušení neboli cancel culture. V nedávno vydané publikaci Budeme, kým jsme? se věnuje problematice nebinárních lidí a ve spolupráci s přední českou psychiatričkou a sexuoložku Hanu Fifkovou zkoumá aktuální výzvy této problematiky.
Co nám gender dal a co nám vzal?
Gender, tedy sociální pohlaví, se stal jedním z klíčových pojmů 21. století. Slouží jako nástroj pro analýzu nerovností a společenských norem, které se týkají nejen mužů a žen, ale také LGBTQ+ lidí. Zároveň je i zdrojem kontroverzí, který má potenciál rozdělovat společnost – ať už v parlamentních debatách, nebo bouřlivých diskuzích na sociálních sítích.
Co nám tento koncept vlastně přinesl a co naopak vzal? Jak proměnil pohled na roli žen, mužů a sexuálních menšin? Jak ovlivnil jejich postavení ve vzdělávání nebo na pracovním trhu? A proč je právě gender tak citlivé téma, který rozděluje společnost?
Bližší informace k tématu debaty najdete zde.
7. 4. 2026 | Marcela Hennlichová
Historička se zaměřením na mezinárodní vztahy, francouzskou zahraniční politiku a prezidentskou diplomacii, energetické krize a úsporná opatření. Akademicky působí na Filosofickém ústavu Akademie věd (projekt Urbanita) a na Katedře mezinárodních studií a diplomacie Vysoké školy ekonomické v Praze. Dlouhodobě odborně spolupracuje s Českou televizí.
Energetická krize
Energetická krize je jednou z nejvýraznějších hrozeb současnosti. Její povahu a možné dopady lze pochopit i skrze historickou zkušenost města Plzně. Jakožto významné průmyslové centrum se Plzeň během první světové války ocitla v katastrofální energetické krizi. Jak energetický nedostatek ochromil fungování města, omezil průmyslovou výrobu i každodenní život obyvatel? Proč tehdy vyústil v rozsáhlou energetickou chudobu v Plzni a co to dnes znamená pro naše porozumění energetické krizi a její možnou prevenci v budoucnosti?
Vstupenky v prodeji od 24. 3. 2026, 19:00 na GoOut.net.
Vstupné: základní vstupné 129,- | registrovaný čtenář 49,- | ZTP zdarma
20. 11. 2025 | Zdeněk Sloboda
Zdeněk Sloboda je sociolog, mediální pedagog a odborník na genderová a LGBTQ+ témata. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a mediální a kulturní studia na Univerzitě Palackého. Ve své práci se zaměřuje na mediální gramotnost, queer reprezentace v médiích, maskulinitu a rodičovství neheterosexuálních osob.
Je spoluautorem několika odborných publikací jako Mediální výchova v rodině, Dospívání, rodičovství a (homo)sexualita nebo Trampoty s pohlavím. Aktivně se věnuje prosazování rovnosti a diverzity a také byl zakládajícím členem organizace PROUD a předsedou Výboru pro práva LGBTI lidí (dříve Výbor pro sexuální menšiny) při Radě vlády pro lidská práva.
Současný svět čelí nevídaným výzvám – klimatická změna, nástup nových supervelmocí, proměna společnosti a stále se zvětšující rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi i mezi bohatými a chudými regiony. Důležitými tématy jsou i nástup nových reprodukčních technologií, genetické inženýrství, umělá inteligence, elektrifikace automobilů nebo diskuze o základním příjmu. To vše jsou trendy, které ovlivňují budoucí uspořádání naší společnosti.
Jak taková společnost bude vypadat? Bude horší, nebo lepší? A na jakých principech může fungovat? Nevyplývají naše obavy či optimismus jen z toho, že těmto výzvám nerozumíme? Toto nejsou jednoduché otázky a neexistuje na ně jednoznačná odpověď.
Přijďte si popovídat s našimi hosty a zapřemýšlet o možných podobách budoucnosti.
Naše pozvání do podzimního debatního cyklu Svět zítřka přijali:
2. 10. 2024 | Marie Šabacká
Klimatická změna je bezesporu jedním z podstatných témat ovlivňující lokální i globální politickou scénu, ale také extrémní výkyvy počasí, změny ekosystémů či lidské zdraví. Co je ale ve skutečnosti klimatická změna a o co v ní jde? Jak učinit klimatickou změnu srozumitelnou pro veřejnost a lze o ní vůbec pozitivně přemýšlet?
Marie Šabacká pracuje jako polární bioložka a popularizátorka vědy v Centru polární biologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
21. 11. 2024 | Pavel Pospěch
Předpokládá se, že aktuální politické rozdělení nejen v České republice je výsledkem prohlubujícího se rozdílu mezi městy a venkovem. Města často nabízejí více pracovních příležitostí a lepší přístup ke vzdělání a zdravotní péči, zatímco venkov trpí odlivem mladých lidí, nižšími příjmy a horší dostupností služeb. Jak velký je ve skutečnosti rozdíl mezi českým venkovem a městem? Kde se v Česku daří populismu a co se s tím dá dělat?
Pavel Pospěch je kulturní sociolog působící na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
5. 12. 2024 | Milan Petrák
V současné době jsme svědky narůstající polarizace společnosti, která je z velké části zneužívaná některými politiky, přiživujícími se na nesmiřitelnosti různých názorových proudů. Jak máme této polarizaci rozumět? Co ohrožuje liberální demokracii a mohou kulturní války nabízet nějakou naději?
Milan Petrák je datový analytik a publicista.
